Beneš: Válka by vedla k našemu naprostému zničení

Praha – Vážení čtenáři, před týdnem na poradě prezidenta republiky se členy vlády, zástupci nejdůležitějších politických stran a velení armády, bylo rozhodnuto kapitulovat a podmínky  konference v Mnichově přijmout.  

Republika tak přichází o více než 41 000 km²území, na kterém se nachází nákladně vybudované pohraniční opevnění, ztrácí podstatnou část své průmyslové základny a zásadním způsobem je také narušena dopravní síť. I přesto, že prezident tuto situace nese velmi těžko, svolil k poskytnutí rozhovoru naší redakci.

Pane prezidente, jak se teď cítíte po tom, co jste přistoupil na potupné podmínky diktátu v Mnichově?

Nikdo nemůže vědět, jak obtížné to pro mne bylo. Přistoupil jsem na podmínky, které nám v Mnichově předložily evropské mocnosti, s opravdu těžkým srdcem. Ale nebylo jiné cesty. Bez pomoci zvenčí by se republika vojensky neudržela a já nehodlám vést národ na jatka, která by neměla za dané situace žádný smysl.

Ale mnozí tvrdí, že naše situace není zdaleka tak bezvýchodná. Máme silnou a kvalitně vyzbrojenou armádu, soustavu pohraničních opevnění, národ je odhodlán bránit svou zem. Proč bychom měli naservírovat část naší republiky Hitlerovi na stříbrném podnosu?

Než jsem učinil své rozhodnutí, pečlivě jsem zvážil všechny varianty a možnosti, jež nám zbývají. Vždy jsme předpokládali, že můžeme jít do války pouze s pomocí silného spojence, kterým pro nás byla především Francie. Z této koncepce vycházela i naše generalita při vytváření plánů k obraně země. Nyní je ale naprosto jiná situace. Francie dala jasně najevo, že po našem boku do války nepůjde. Co tedy máme dělat? Hnát se do válečného dobrodružství s vědomím, že sami nemůžeme obstát? Víte, kolik obětí by taková válka stála? Podle mého názoru by vedla k našemu naprostému zničení a to si na svědomí vzít prostě nemohu. Uvědomte si také, že nejde pouze o Německo. Nepřátelské postoje k našemu státu mají rovněž Polsko a Maďarsko, kterou vystoupily vůči nám s územními požadavky stejně jako Němci. Poláci vždy chtěli celé Těšínsko a Maďaři mají zájem o jižní území Slovenska a Podkarpatské Rusi.

A nemáte přesto dojem, že by naše armáda mohla alespoň dočasně nápor zvládnout? Když válka vypukne, kdo může říct, že veřejné mínění ve Francii a Británii nedonutí vlády těchto zemí přijít nám vojensky na pomoc?

To je zcela vyloučeno. Veřejné mínění ve Francii je proti jakémukoliv válečnému vystoupení, což mi francouzský vyslanec de Lacroix několikrát sám zdůraznil. Francie má teď v době vlády Lidové fronty dost svých problémů a válčit zde kvůli Československu nechce z významných politiků prakticky nikdo. Podlé mého názoru by nám tedy Francie nepomohla, i kdyby válka začala. A Británie? Ta přece nikdy žádné spojenecké závazky tohoto druhu jako Francie vůči naší zemi neměla, takže její politikové nemusí cítit v tomto smyslu nějakou povinnost. Britové se zabývají především svým impériem a většina z nich by ani nebyla schopna Československo na mapě najít. Sám premiér Chamberlain řekl, že nevidí důvod, proč jít do války kvůli nějaké vzdálené zemi ve střední Evropě, o níž toho ví tak málo.

Nedá se postoj Francie chápat jako zrada? Vždyť měla vůči Československu spojenecké závazky. A nám jde o všechno!

Již dříve jsem prohlásil, že to nemá v historii obdoby, aby se s nějakým státem jednalo tak jako s námi. Západní mocnosti se velmi mýlí, když doufají, že po obsazení Rakouska a našeho pohraničí už Hitler žádné požadavky mít nebude. Ten člověk se s ničím nespokojí, a jen něčeho dosáhne, už začne žádat další. Polsko, které využilo naší současné tísně k prosazení požadavků ohledně Těšínska, bude podle mne jednou z jeho dalších obětí. Pokud jde o Francouze, ti také poznají, jakou chybu udělali, když nedostáli svým závazkům. Silný československý stát ve střední Evropě by měl velký význam i pro bezpečnost Francie a je velmi krátkozraké, že si to její politikové v čele s panem Daladierem neuvědomují.

A co postoj Sovětského svazu? Máme s ním od roku 1935 spojeneckou smlouvu, snad by nám tedy mohl pomoci on, když západní mocnosti selhaly.

Ta smlouva se sice týká vzájemné pomoci v případě nevyprovokovaného konfliktu ze strany některého evropského státu, ovšem je podmíněna tím, že napadené zemi musí přispět na pomoc taky Francie. Ta nám ovšem nepomůže. Za druhé se domnívám, že ani Stalinovi se do války jít nechce. Podle mých zpráv probíhají v současné době ve velitelském sboru Rudé armády velké čistky a není na válku připravena. Pro Sovětský svaz by bylo navíc krajně nevýhodné zapojit se do izolovaného československo-německého konfliktu.

Stále se nemohu zbavit dojmu, že jsme do toho přes to všechno měli jít. Když jsem 23. září vyhlásili mobilizaci, proběhla bez problémů. Do zbraně bylo povoláno 1 250 000 mužů, kteří byli dobře vyzbrojeni a mohli se opřít o silná opevnění v pohraničí.

Náčelník Hlavního štábu generál Ludvík Krejčí i někteří další generálové chtěli původně do války jít i sami. Ale naše armáda měla a má své nedostatky. Pohraniční opevnění není ani zdaleka dobudováno a k jeho úplnému dokončení bychom potřebovali ještě několik let navíc. Jinak je naše armáda s německou srovnatelnou, v některých aspektech i lepší  jen letectvo by nemělo pravděpodobně šanci. Dovedete si představit, co by nastalo, kdyby byla letecky napadena Praha? Jaké nezměrné oběti by takový útok stál? To prostě není možné. Hlavně je potřeba vzít v úvahu i armády Polska a Maďarska. Izolovaná válka malého státu proti nacistickému Německu a jeho spojencům by vedla k vyhlazení národa a to nemohu připustit. Koneckonců, i generál Krejčí nakonec sám uznal, že se armáda proti Německu spolupracujícímu zároveň s Polskem a Maďarskem bránit nemůže.

A co soudíte o budoucím vývoji evropské politiky?

Západní mocnosti brzy pochopí, jak velkou chybou bylo nechat nás Hitlerovi napospas. Pan Chamberlain se domnívá, že na úkor Československa zachránil evropský mír, ale to je omyl. Domnívám se, že brzy dojde ke všeobecné válce, ve které půjde právě o nadvládu v Evropě. Hitler si však proti sobě poštve celý svět a to bude jeho konec. Tím, kdo pak bude nejvíc trpět, se stanou sami Němci, kteří podlehli nacistické ideologii. Na válku doplatí všechny národnostní menšiny a v prvé řadě ta německá. Proto jsem také nyní vybral ze dvou zel to menší, protože náš národ bude ještě jednou potřebovat mnoho sil k dalšímu zápasu.