Andělé z Ronovce patřili k staré české vladycké rodině, jež odvozovala svůj původ od pánů z Tetína, kteří snad byli příbuzní zase s řemyslovci, a to přes Štěpána z tetína, jenž byl synovcem vyšehradského probošta Jana, nemanželského syna Václava II. Štěpánův syn Ješek obdržel hrad Ronovec, podle kterého se pak jeho potomci nazývali. Modrému štítu erbu vévodí černý býk se zlatými rohy a kopyty.
Hrad Ronovec při železniční trati mezi Havlíčkoavým Brodema Chotěboří byl založen v druhé polovině třináctého století (zanikl v 16. stol.) a Ješek z Tetína ho získal v roce 1362. Jako první nostielé tohoto nepozemského jména jsou uváděni v době husitských válek Štěpán Anděl z Ronovce a Zkimund Anděl z Ronovce. Ten je spojován s účastí na čáslavském sněmu. Další z Andělů, Jan, obdržel Morašice a Hynek Anděl z Ronovce kromě too vlastnil i Frymburk, Rozhovice a další majetek. Účastnil se také v roce 1505 zemské hotovosti proti Šlikům se svými sousedy v síle třinácti pěších a jednoho vozu. Zemřel v roce 1532 a měl tři syny a jednu dcer Annu. Achilles zemřel v jedenácti letech a zbývající dva bratři - Burian a Zikmund si po otci rozdělili majetek
Zikmund Anděl z ROnovce (1532 - 1572) později získal Heřmanův Městec, kde bydlel. K měšťanům se prý choval vlídně, ale měl spory se svými sousedy. Mikuláš Trčka z Lípy ho žaloval, že jeho poddaného svým koněm "přes snop porazil, až nohy zvedl". Hůře to však dopadlo s jeho účastí ve stavovském odporu proti Ferdinandu I., jenž král potlačil. Musel zaplatit velkou pokutu a zavázat se, že bude až do konce svého života ve vězení. Nakonec byl z vězení propuštěn, ale ve sporech se sousedy pokračoval. August Sedláček dodává, že jaký byl Zikmund, takový byl i jeho bratr Burian, "a tuším i všichni Andělové". Heřmanův Městec po Zikmundově smrti připadl císaři, bratr Burian Anděl z Ronovce měl dcery Alžbětu a Kateřinu, které se provdaly za Václava Plese Heřmanského ze Sloupna a Jana mladšího z Valdštejna. Další větev Andělů z Ronovců pak v průběhu 16. století zchudla a ztratila na významu a "od té doby žili Andělé z Ronovce v zátiší, ač ještě v minulém století se připomínají", končí A. Sedláček.
O bratřích Andělech se zachovala historka o jejich sporu při výlovu rybníka, kdy si navzájem brali rybyči je bratr bratru pobíjeli. O hradu Ronovci se zase již od jeho rozboření vyprávělo, že pod zříceninamu leží velké poklady a občas se tam prý zjevovala otevřená rakec s mužem v generálské uniformě a kromě ní - to bylo nejdůležitější" - tu byla i velká bedna plná zlata, sříbra a šperků. Poklad však nikdo nenašel, ale o majetek Andělů z Ronovce se jistě nejednalo.